Ten, kdo stojí v koutě

(Charlieho malá tajemství) 

 Minulý týden byl strašně zvláštní. Jak ve sféře emoční, tak ve sféře...Jiné. Možná, že by se tenhle týden mohl ucházet o titul Nejzvláštnější týden všech dob... Kdyby takovej titul existoval.

Ne, tohle nebude

...But tomorrow ends one long era of our lives.

Během těch několika měsíců, kdy jsem se většinou prohrabávala "Jůtubkem" , jsem narazila i na tuhle pětičlennou partu z Jacksonville na Floridě. Jak  je psáno na profilu KT:

"V jejich hudbě můžete slyšet Rock'n'Roll,

Hrozně, hrozně moc se omlouvám za moji neaktivitu. Štve mě, když to tady takhle stojí a zarůstá plevelem a štve mě, když ani "nestíhám" obíhat ostatní blogy a v podstatě se distancuju od internetovýho světa...Jenže jsem se poslední

Torosaurus. Jet Star. Afro. Raymond Manuel Toro-Ortiz. 

Hudební mozek. 

Boží kytarista. 

A evidentně taky zpěvák a skladatel. (Ten text...Je v tom melancholie a smutek, něco jako vzpomínání...Ale zároveň něco uklidňujícího...Stejně jako u MCR.) 

Netušila jsem, že umí Ray takhle zpívat. Každopádně je to úžasný. Už víme, kde byl Ray celou

24.dubna 2013

Myslím, že ještě nikdy v životě jsem nebyla takhle vystresovaná z blbýho pohledu na webovky. Nicméně...Po dnešku je mě tzv. "gymnazistka". 

Ted' by to chtělo nějak zničit to kultivované a suché oznámení, takže: 

Fuuuuuuccccccccccccckkkkkkkkkkkkkk yyyyyyyyyyyeeeeeeeeeeeaaaaaaaaaaaaa!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

*raději