Ikskjúz mí :)

Hrozně, hrozně moc se omlouvám za moji neaktivitu. Štve mě, když to tady takhle stojí a zarůstá plevelem a štve mě, když ani "nestíhám" obíhat ostatní blogy a v podstatě se distancuju od internetovýho světa...Jenže jsem se poslední dobou neměla nijak extra dobře...A můj život je furt stejně trapnej a nudnej :D. Takže by to bylo na jedno brdo. 

Co přineslo posledních x dní? 

Kromě poznání, že se vážně nemůžu dočkat prázdnin (v hodině mám kolikrát nutkání rozmlátit si hlavu o lavici, ať už ty dementy nemusím nikdy poslouchat :-D...) také několik trapných momentů :

Ten trapný moment, když si uvědomíte, že má vaše češtinářka na tričku HEARTAGRAM (symbol lovemetalových HIM, vzpomínáte?) a určitě ani neví, co to znamená...

Ten trapný moment, když s hrůzou zjistíte, že angličtinář je jen lekci pozadu za vámi (ale vážně ; ten vůl ani neví, jak se píše between...)

Ten trapný moment, když s ochromujícím děsem zjistíte, že matikář není vůbec pozadu (a nikdy nebude ...)

Ten trapný moment, když vám dojde, v jak odporně zapadlé díře žijete, že není možné sehnat parmezán.

Ten trapný moment, když čtete svoje špatné anglické tweety. (Všichni tam psali anglicky, co jsem proboha měla dělat??? :-D Asi sem v nejbližší době hodím twitter widget...Proč ne.)

V poslední době jsem tak nějak zkusila poznat ty lidi, co se kolem mě vyskytují devět let (to teda brzo...) a zapamatovat si některý dobrý zážitky (...) Jako třeba dneska- v dějepisu jsme koukali na film Norimberský proces nebo tak nějak (Alec Baldwin+ realistické záběry z Osvětimi a dalších koncentračních táborů...) Všichni jsme byli tak otřesení, že asi deset vteřin po zvonění se nikdo ani nepohnul a jen jsme zírali na projektor...

Minulý týden jsme absolvovali hned dva výlety. Jeden do Temelína (z valný části jsme ho prolítaly po náměstích a hledali jsme lékárnu, protože NĚKDO potřeboval prášky po sexu...Moje deprese byla tímto faktem přímo nadšená. Kur*a jo, jsem poslední panna ve třídě :-D.) Dnes můžu celá šťastná říct: Jo, dovezla jsem si z Temelína špunty do uší :-D (No tak dobře, ještě nám rozdali supermegaXXL trička...Oranžový s ČEZem :-D.) A polovinu rozchodů jsme stejně neměli...Třeba na Hluboké, kam jsem se těšila jak malá. Typical.

A ve čtvrtek jsme šli pěšky pár kiláků, během čehož se polovina spolužáků  zhulila a já jsem si okamžitě připadala jak na výletě v pátý třídě...Akorát, že tam jsme chlastali a já jen o vlásek unikla svojí první puse s klukem, do kterýho jsem byla hotová asi dva roky...Memories *hořce pronáší a napíjí se Skotské...Okay, před chvílí to bylo kakao...Ale Skotská zní mnohem víc frajersky...*

Trochu moc osobní. Nevermind. 

Takže přemýšlím hlavně nad tím, jestli mi tahle třída bude chybět, jestli budu litovat toho či onoho...Ano, nadávám na ně od samýho začátku, ale přece...Je to konec základky. Dlouhých devíti let. Plných buzerace, ignorace, vzteku a...Těžko říct, co je to další slovo. Možná to budu vědět, až naposledy projdu tou třídou a naposled uvidím obličeje některých lidí. Možná to tehdy dokážu pojmenovat. 

Jsem si jistá, že s některými z nich se během prázdnin uvidím (i kdybych nechtěla...Je to trochu paranoidní pocit, vědět, že si mě najdou O.o)

Můj život je poslední měsíc fakt na pytel. Asi mě to jen utvrzuje v tom, že strávit odpoledne na sociální síti nebo na blogu nebo s knížkou pod stromem je mnohem přínosnější, než se někde tahat s bandou homo habilis, kteří vám ošahávají kámošku (která se chová, jak kdyby jí to nevadilo, takže si zas a OPĚT připadáte jako pátý kolo od vozu. Haha)

Tentokrát to bylo v něčem horší. V tý strašný b e z m y š l e n k o v i t o s t i . Fuj. Děsnej pocit. Prostě nic, prázdno, vymeteno. Žádný články, žádná povídky, žádný songy a jen děsná slabost nebo lenost. (Co je to to? V podstatě nic, jenom se chovám jako pubertální debil...Někdy v budoucnu...) A chvilkama jsem se chovala jak praštěná. Jako kdyby Em byla nepřítel, jako kdyby mi už i ona chtěla "ublížit"...Cvoku. 

Celej tenhle výlev by se dal nazvat jedním slovem zmatenost. Nedá se nad tím normálně uvažovat, protože to jsou samý blbosti.V porovnání s tou obří ozónovou dírou, která nad námi zeje :).

Léto bude docela těžký pro člověka, kterej  má poslední dobou alergii na sluneční paprsky, vitamín D a nesnáší, když má opálenej ksicht (připadám si pak jako ještě větší pako:-)).

Jo a aktuálně čtu Sophiinu volbu. (Čtu!!!) Taky jsem začala přemýšlet nad novou povídkou (která nečekaně přerostla ve vidinu monstrózní devatenáctidílné ságy...Ne, kecám :)) Mám těch nápadů poněkud víc,ale uvidíme, jestli se tu někdy o prázdninách něco z toho objeví. Taky jsem zas začala kreslit. 

Hlavní je ale to, že se -snad- vracím mezi živé bytosti. 

Yeah. 

To je asi tak všechno. 

A ještě nějakej hustomegakrutopřísnej song, ať je ten bordel kompletní. :) Zatím se mějte hezky :). 

(Ježiš, proč to zase nejde?????????????????) XD