Hah, asi tak za dvě hodiny pětačtyřicet minut budu na cestě do Anglie. Jesus. Ještě furt jsem se asi neprobrala z toho počátečního šoku. Nojo, utíká to, blablabla...

Možná se vrátím Vrátím se kolem 8. října. Pravděpodobně. Každopádně tu nebudu, tzn. že mi můžete zaspamovat FB zeď nebo zasvinit to tady sprostejma homofobickejma komentářama, páč nebudu mít možnost 

Letos jsem si dala za úkol dodělat ten posranej ročník s tím, že na kusu papíru bude napsáno "prospěla s vyznamenáním" místo "prospěla". Proč? Mám ráda ten pocit cílevědomosti a tý iluze, že vim, co dělám...Určitě by se pro to našel nějakej příhodnej latinskej termín, něco jako "prokrastinace reálnýho života"....Nebo nějaká podobná hovadina.

Wow...Díky Vám, lásky, má tenhle blog už přes 3000 návštěv!

Vážím si toho a děkuju Vám za přízeň, ať už jste sem jen náhodně zabloudili, nebo patříte k pravidelným návštěvníkům...Jste skvělí!

...Protože vrcholem debility je napít se energiťáku před spaním a doufat v zázrak. Nemám v plánu kecat o tom, jak blbě poslední dobou spím (jako obvykle), ani o hovadinách typu jak super bylo zaměnit na chvíli venkov za...venkov (muhah, s jedním drobným upgradem, totiž žádná wifi :D. Ale přežila jsem. Bez trvalých následků...Skoro.)

...A nyní nechť započne zábava. *creeepy smile*

 Aneb shrnutí prvních pár měsíců na střední. Nadpis mluví za vše :D...