zatoulanaovce: Panebože *kroutí hlavou*, to jsem fakt takovej mimoň? Kromě Saw mi ty filmy vůbec nic neříkají . Možná proto, že sice miluju povídky s vražednou a hororovou tématikou, ale s hororem jako s filmem je to už složitější.
Já to měla ve škole podobný minulej tejden i tejden před Vánocema... Andy marodila. Takže jsem si spokojeně chrápala na lavici, s rozepsanýma povídkama. Bylo to možná špatný, když jsem byla zklamaná z toho, že už se Andy vrací... ale ta samota mi nějak vyhovovala.
S testama je to u nás šílený. Pololetku z matiky píšeme v pátek, dej bůh, abych měla aspoň dvojku. No a tělák... kapitola sama o sobě... učitelka (naštěstí máme jednu z nejmladších a nejlepších učitelek na škole) mi říká "pse". Nevim jak jí to napadlo. Kladinu jsem přešla prej jak prase, z hrazdy jsem spadla a kotouly? Popředu jich udělám třeba pět. Dozadu... jsem se o něj pokoušela dobrejch deset minut. Gymnastika a vše co je s ní spojený je prostě katastrofa. S házením jsem na tom dobře, nedělá mi problém přehodit tělocvičnu, ani naprat míč do hlavy svý soupeřky ("neúmyslně") a o florbalu se klidně bezhlavě pouštim do bitky o míček... tam, kde je možnej masakr, jsem já.
No a k těm -sociálním vztahům- , já to měla podobně. Měla jsem depky a trpěla představou, že mě "nikdo nemá rád“… prostě takový ty úvahy o sobě samotné, ve kterých dojdeš k závěru, že jsi na světě úplně k hovnu. Já se k psychologovi dotáhnout nechala. Chtěla jsem si s tou ženskou fakt promluvit... nakonec jsem místo výlevu počítala matiku... posraný testy. Místo pomoci na mě vybalila "když má Honza 36 kuliček..." meh.
Nakonec mi bez tak pomohla mamka. Je dobrý se vykecat a je dobrý s ní mluvit. Je jasný, že něco asi nepobere (tak určitě k ní přijdu, hodím jí na stůl perverzní povídku a řeknu: "co si o tom myslíš?"
), ale pořád je to máma. Jsem ráda za ten vztah, co s ní mám... i když je to někdy taky na nic... ostatně, kde je to vždycky všechno okay, všude to někdy skřípe. Osobně si myslím, že když se dcera s mámou odcizí, je to špatný... hodně špatný. Takže je fajn, že jsi právě v ní našla toho skrytýho spojence
, protože je to ona, kdo je ti vždycky tak nějak nablízku
.
A fajnovej titulek
blackheart: Oni asi nejsou ani tak známý, spíš se to hodilo, že to zrovna dávali v jeden den . Kromě toho jsem viděla celkem asi 10 hororů, u kterých opravdu můžu říct, že znám jejich děj...Jsem spíš na dramata.
Na druhou stranu se mi poslední dobou vyloženě líbí některý upoutávky na horory
.
www.youtube.com/watch?v=polKMrfyK-A Freddie!(A dobrá maska na příští Halloween
)
Stela přišla dneska a popravdě jsem z toho v hloubi duše moc radost neměla . Takhle bych prostě mohla fungovat... Sice to není ideální, ale mně to vyhovuje
. Proč nemůžem sedět v lavicích po jednom????
Tak na pátek držím palce . Florbal! *zasněný pohled vdál* V pátý třídě jsme to hráli v jednom kuse a hrozně mě to bavilo...Myslím, že sjem hrála i ve školním kole nebo co (totálně jsme to projeli...Překvapivě
)Dokonce jsem jeden čas chtěla kvůli tomu jít i do sportovek
...A ted' hrajem tak maximálně vybíjenou nebo tyhle gymnastický sračky...Jedno lepší než druhý
.
K psychologovi nebo něčemu podobnýmu jsem vyloženě chtěla, páč to pro mě tehdy byl nějakým zvráceným způsobem jedinej člověk, kterýmu bych se mohla svěřit...Nechápu, jak jsem takhle mohla uvažovat. Ale je to už dobře dva roky zpátky....Dávno .
Přesně tak. Stačí, když mám "nepřátele" ve škole, považovat za protivníka vlastní mamku...A ještě k tomu nemít blog...To už by fakt bylo na špagát .
Titulek...Radši se na to nebudu moc koukat ...Zrovna The End ted' docela žeru, hlavně tuhle část. Asi kvůli dialogům typu: Doděláš střední a co potom??? Co když nebudeš mít na vysokou??? Nechceš radši jít na EKONOMKU??? Nechceš radši jít na ZDRAVOTNÍ SESTRU??? (
...Nebylo by zas tak špatný bejt nic...Je to takový snadno splnitelný a nemusím se stresovat, že bych to nedokázala
)
zatoulanaovce: Fuj...*otřásla se při pohledu na ten ksicht*, potkat někde takovou stvůru, tak se zakousnu do stromu a dělam suchou větev , ne ale, jedno se Freddiemu musí uznat... aspoň má pěkný tričko...
.
S The End jsem strávila minulý prázdniny... vždycky mě chytne nějakej song za pačesy a jsem schopná na něm ujíždět i dva měsíce .
Někdy si říkám, že kdybych sekala trávník v parku, byla bych možná víc v klidu, než někde ve stresu na škole... bez peněz... ale relativně v klidu... no i když...
vamira: Vraždy podle abecedy... hm - pokud se ze mě někdy stane vrah, mám v plánu v tom mít taky systém, spíš mě napadalo něco jako podle data narození, nebo tak něco, ale abeceda zní taky dobře Musim se na nějký horory podívat..
Z těláku to taky vidim na dvojku - a taky jsem dělala kotrmelec asi čtyřikrát, abych učitele přesvědčila, že to umim (hlava se mi motá i po jednom, měla jsem dojem, že si rozbiju hlavu o vlastní nohu až budu vstávat ze žíněnky)
a za deprese může zima!!!! - je to ZzZZZllLOOoo. Tváří se nevině, protože je celá bílá (nebo sračka) ale je to zlo!...... Ne, na období asi nezálěží. Taky bych si šla pokecat s psychologem (zvlášť po tom, co mě nutí přemýšlet náš učitel na společenské vědy - vžydcky mluví tak, že se s tim nějak ztotožnim a pak to zakončí "takoví lidé by měli vyhledat psychologa")
A v nový třídě jsem nejspíš taky za mimoně, když vůbec nemluvim (byla jsem zvyklá na ty tři blbečky, blondýnu, druhou blondýnu a K. .... Taď sedim s K., "blbeček" je tam jeden(..dobře, dva) jenže jinej a holky jsou..holky.)