zatoulanaovce: Panebože *kroutí hlavou*, to jsem fakt takovej mimoň? Kromě Saw mi ty filmy vůbec nic neříkají . Možná proto, že sice miluju povídky s vražednou a hororovou tématikou, ale s hororem jako s filmem je to už složitější.
Já to měla ve škole podobný minulej tejden i tejden před Vánocema... Andy marodila. Takže jsem si spokojeně chrápala na lavici, s rozepsanýma povídkama. Bylo to možná špatný, když jsem byla zklamaná z toho, že už se Andy vrací... ale ta samota mi nějak vyhovovala.
S testama je to u nás šílený. Pololetku z matiky píšeme v pátek, dej bůh, abych měla aspoň dvojku. No a tělák... kapitola sama o sobě... učitelka (naštěstí máme jednu z nejmladších a nejlepších učitelek na škole) mi říká "pse". Nevim jak jí to napadlo. Kladinu jsem přešla prej jak prase, z hrazdy jsem spadla a kotouly? Popředu jich udělám třeba pět. Dozadu... jsem se o něj pokoušela dobrejch deset minut. Gymnastika a vše co je s ní spojený je prostě katastrofa. S házením jsem na tom dobře, nedělá mi problém přehodit tělocvičnu, ani naprat míč do hlavy svý soupeřky ("neúmyslně") a o florbalu se klidně bezhlavě pouštim do bitky o míček... tam, kde je možnej masakr, jsem já.
No a k těm -sociálním vztahům- , já to měla podobně. Měla jsem depky a trpěla představou, že mě "nikdo nemá rád“… prostě takový ty úvahy o sobě samotné, ve kterých dojdeš k závěru, že jsi na světě úplně k hovnu. Já se k psychologovi dotáhnout nechala. Chtěla jsem si s tou ženskou fakt promluvit... nakonec jsem místo výlevu počítala matiku... posraný testy. Místo pomoci na mě vybalila "když má Honza 36 kuliček..." meh.
Nakonec mi bez tak pomohla mamka. Je dobrý se vykecat a je dobrý s ní mluvit. Je jasný, že něco asi nepobere (tak určitě k ní přijdu, hodím jí na stůl perverzní povídku a řeknu: "co si o tom myslíš?" ), ale pořád je to máma. Jsem ráda za ten vztah, co s ní mám... i když je to někdy taky na nic... ostatně, kde je to vždycky všechno okay, všude to někdy skřípe. Osobně si myslím, že když se dcera s mámou odcizí, je to špatný... hodně špatný. Takže je fajn, že jsi právě v ní našla toho skrytýho spojence , protože je to ona, kdo je ti vždycky tak nějak nablízku .
A fajnovej titulek