...Protože sdílená radost je přece dvojitá radost a vzhledem k tomu, že jsem měla radost i z kelímku od Starbucks je té radosti hafózní porce. Heh.
Od výletu do "země zelený trávy" a hlavně od zdejších obchodů jsem čekala mimo jiné to, že si koupím Kerrang! s tím jejich shitloadem My Chem plakátů, protože tady samozřejmě nic takovýho neprodávají, takže českým Killjoyům nebo Wayliens
Hah, asi tak za dvě hodiny pětačtyřicet minut budu na cestě do Anglie. Jesus. Ještě furt jsem se asi neprobrala z toho počátečního šoku. Nojo, utíká to, blablabla...
Možná se vrátím Vrátím se kolem 8. října. Pravděpodobně. Každopádně tu nebudu, tzn. že mi můžete zaspamovat FB zeď nebo zasvinit to tady sprostejma homofobickejma komentářama, páč nebudu mít možnost
Letos jsem si dala za úkol dodělat ten posranej ročník s tím, že na kusu papíru bude napsáno "prospěla s vyznamenáním" místo "prospěla". Proč? Mám ráda ten pocit cílevědomosti a tý iluze, že vim, co dělám...Určitě by se pro to našel nějakej příhodnej latinskej termín, něco jako "prokrastinace reálnýho života"....Nebo nějaká podobná hovadina.
Wow...Díky Vám, lásky, má tenhle blog už přes 3000 návštěv!
Vážím si toho a děkuju Vám za přízeň, ať už jste sem jen náhodně zabloudili, nebo patříte k pravidelným návštěvníkům...Jste skvělí!
...Protože vrcholem debility je napít se energiťáku před spaním a doufat v zázrak. Nemám v plánu kecat o tom, jak blbě poslední dobou spím (jako obvykle), ani o hovadinách typu jak super bylo zaměnit na chvíli venkov za...venkov (muhah, s jedním drobným upgradem, totiž žádná wifi :D. Ale přežila jsem. Bez trvalých následků...Skoro.)
Vlastním jménem Elizabeth Woolridge Grant, známější pod uměleckým pseudonymem Lana Del Rey, je americká zpěvačka a skladatelka. Její umělecký pseudonym se skládá z kombinací jména hollywoodské herečky Lany Turner a auta Ford Del Rey. Sama sebe popisuje jako gangsterskou Nancy Sinatru.
Asi rok starej rozepsanej článek...Just sayin...
Tenhle článek mi v hlavě leží už delší dobu, stejně jako myšlenka ten film znovu zkouknout. No. V podstatě jsem fanoušek dramat, hrozně mě baví hrabat se ostatním v hlavě, sledovat jejich způsob uvažování a tak.(Vlastně...Ze žánrů filmů se snad vyhýbám jenom romantickým komediím :-).