Kterak se utrácí v Anglii

...Protože sdílená radost je přece dvojitá radost a vzhledem k tomu, že jsem měla radost i z kelímku od Starbucks je té radosti hafózní porce. Heh.

Od výletu do "země zelený trávy" a hlavně od zdejších obchodů jsem čekala mimo jiné to, že si koupím Kerrang! s tím jejich shitloadem My Chem plakátů, protože tady samozřejmě nic takovýho neprodávají, takže českým Killjoyům nebo Wayliens (nebo jakže se to teď jmenujem) nezbývá nic jinýho, než závistivě slintat nad štěstím našich anglických sourozenců.

Dále, jakožto fanda Sherlocka a podporovatel fandomu Johnlock (Bože, oni jsou tak sladcí, že je shipuju skoro stejně tvrdě jako Frankieho s Gerardem...Infantilní? Blbý? Nedospělý? Fuck off...) jsem byla nadšená, když nám laskavě oznámili, že naše skupinka jde do Muzea Sherlocka Holmese. (Teda, ne, že bychom se dostali úplně dovnitř, ale do suvenýrů nás samozřejmě pustili bez problémů :D).

Pak samozřejmě vyzkoušet kafe ze Starbucks...No, nevermind...

Potkat Olivera Sykese nebo Geeho nebo NĚKOHO!

A strávit nějakej ten čásek v obchodu s cédéčkama, protože bejt v Anglii = bejt přímo u zdroje, u samýho pramene punku a rocku.

No, prachy se úspěšně rozkutálely na všechny strany, ale ničeho nelituju.