Komentář, na který odpovídáte

06. 02. 2013 - 10:31
 

zatoulanaovce: Jsem na tom úplně stejně... začíná mě to až děsit, jak se příšerně bojím lidí. Vím, že bych s tím měla už něco dělat. Jenže nevím co. Do toho jsem taky děsnej stresák... i když o nic nejde, šíleně se stresuju. Uhm, někdy bych se za to fakt nakopla. Jsi ještě dobrá, že ses rozhodla ty přijímačky nanečisto zkusit. Mě přemlouvá mamka už dva měsíce, abych si podala přihlášku na SŠ kromě gymplu, na kterej bych eventuálně ještě šla (protože tam přijímačky díky bohu nejsou), na gympl do Prahy. Tam bych byla na přijímačky samozřejmě už pozvaná. I když do mě každej hučí, že přece o nic nejde a že bych aspoň viděla, jak to vypadá, řekla jsem, že prostě ne. Vím, že bych je stejně pohnojila, protože bych měla nervy v kýblu (ani ne tak z toho, co na mě vytasej v nějakejch testech, ale z lidí tam). Myslím, že se tam zrovna ty dostaneš . Taky bych si troufla říct, že až si přivykneš na novej kolektiv, mohlo by to bejt v pohodě. A kdoví? Třeba budou fajn (rozhodně to bude asi lepší, než s telatama na zš), všude si sice najde nějakej deža, ale na gymplu by jich zase nemuselo být tolik.
Češtináři/češtinářky se mi z nějakýho důvodu zdají vždycky fajn , já za svůj život nenatrefila na učitele pruďase, co učí češtinu. Horší je to s matikářem, no... neříká nám "drobečci" (oh my...Gerard ) ale "retardovaní žáci". Když se to vezme kolem a kolem, taky bych radši brala přiteplenýho matikáře... .

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Kopanec do ksichtu...