zatoulanaovce: Ejkej já to mám stejný. Málokdy se mi stane, že natrefim na nějakýho kluka, co se mi fakt líbí. A když natrefím, jo jdu k němu blíž. Jenže nemluvím. Nadávám si do krav(zcela z nepochopitelných důvodů...) a dávám si maxi pozor, abych na něj moc nezírala
, protože rudnu okamžitě, když se nááhodou střetneme očima.
Tuten rok jsem maxi ráda, že se zbavíme devítek, protože ty lidi mi tam nejsou moc příjemný, takže jim zamávám a čau už nikdy víc . Jinak co se týče přátel a tak, jsem forever alone. Všude a vždycky, kdybych neměla jednu kámošku, tak jsem vyvrhel totální... ale nějak mi to nevadí. Sluchátka do uší a polibte mi šici p*del
.