Fell in love with Free-Day

Předně- děkuju za komentáře k minulýmu článku :). Hrozně mě potěšily :).

Ještě ted' se musím trochu divit vlastnímu štěstí, že mě mamka dneska nechala doma o.O. Po argumentaci typu v pátek už do školy nechodí nikdo a stejně bych tamnevnímala zabralo shodit to na studijní volno :). Teda "studijní volno". Je super chodit celej den v pyžamu, čumět na Mr. Beana a nalívat se kakaem :D.

Nebudu tady psát o mých nervech, pocitu na zvracení a tom všem, protože to už tady jednou bylo :). Takže radši o...něčem jiným. 

Myslím, že už to bude minimálně týden, co jsem poslala svůj "psychodopis" Gerardovi. Přesně, jak jsem předpokládala- pošt'ačka zírala na pomalovanou obálku, pak se tázavě zadívala na mě a já jen pokrčila rameny s výrazem to nepochopíš. Přestávám věřit, že se to k němu dostane- ted', když si změnil adresu, se mi zdá až moc nepravděpodobný, že by se ta velká obálka od velký smolařky  někam neztratila. Těžko říct... 

Možná to takhle vidím jen kvůli svýmu pesimismu. Chá, v angličtině jsme dělali úplně primitivní psychotest. Realista-optimista-pesimista. Ne, že by mi nebylo předem jasný, co mi vyjde, to vůbec :D. Spíš mě zarazilo, že jsem byla jedinej takovej psychouš ve třídě se třemi body *creepy smile*. A úplně mě dorazilo, když spolužačka začala srovnávat pesimismus a rovnou riziko sebevraždy XD. Proč taky ne? A korunu tomu dal učitel se svým úžasným výkladem o tom, jak asi vidí život pesimisti. Co o tom asi takovej zasranej optimista může vědět??? Tak leda kulový...Stejně jako o angličtině. :)

Co dál. Nedávno jsem se stavila v kni-hovně a vyměnila Deavera za Kinga :D. Hehe, nikdy bych nevěřila, že se budu tak chlámat u "mistra hororů", ale...Jo. Třeba "sračka na šindeli" jeho název pro topinku s takovou tou hnusnou omáčkou XD. nebo povídka o chlapovi, kterej...No, někdy jindy, ne ted' v době oběda :). Trochu jsem se bála, že mě nějak přestává bavit číst (jak jsem na takovovu hovadinu vůbec přišla???????), ale ne, je to vážně a jenom tím, co čtu. Konkrétně Kingovy povídky Za soumraku jsem přečetla za pár dní a znovu to byl takovej ten pocit, jako když jsem se začetla do Nekonečnýho příběhu nebo Pottera a prostě jsem tu knížku nemohla pustit z ruky. Geniální a vřele doporučuju. (Jenom mě k smrti vyděsila povídka N. o kompulzivní poruše, když musí člověk pořád opakovat svůj "zvyk"- něco počítat, přemist'ovat- a má vsugerovaný, že když to neudělá, tak se zboří vesmír. Já vim, že to nezní moc strašidelně, ale, sakra, skoro jsem pak nespala!) Asi o tom něco napíšu. A tentokrát to myslím vážně! :D Ještě mě čeká Řbitov zvířátek, Ostrov Duma Key a chci si přečíst Carrie, protože ted' někdy má vyjít nová filmová verze a ta upoutávka je...:D

No, včera jsem viděla Rozbřesk (JO!) a větší hovadinu jsem fakt nežrala :D. Srsly, dude? Váááážně???????? Prostě taková pohádková telenovela, tak bych shrnula a uzavřela "Tvajlajt" . Sbohem a nikdy více. 

Povídka. Asi se tady brzo objeví další kapitola (jak dlouho už tam nic nepřibylo? Půl roku? WOW O.o) Sice jsem to nikdy oficiálně nepozastavila, ale zdá se mi, že chci zase začít (možná i s něčím novým...?). Už několik měsíců suším asi tři kapitoly v rozepsaných a NEVIM PROČ. :)

A snad ještě poslední poznámka k Bravu: Vždycky jsem chtěla mít plakát s polovinou zadku Seleny Gomez. 

:D 

(Ale jo, 30STM, LP i ten SpongeBob potěšil :). 

Vim docela jistě, že jsem chtěla psát ještě o něčem...

... Jo. Už to mám. 

MSI docela ujdou :).

A nevím, co si myslet o Death Spells. Víte to? 

Have a nice day. :)