,, Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.'' Voltaire

Miluju déšt'. Miluju samotu. Miluju tvrdou muziku. Nesnáším hádky. Nechápu ,,mládež dneška'' . To jsem já. Jmenuju se Blackheart a píšu tenhle blog.

zatoulanaovce: Je vždycky zatraceně těžký napsat koment tak, aby nebyl přes celou stránku. Když tak sorry, jsem na tom bídně co se týče délek komentářů, píšu, píšu a čumim je z toho text velkej jak prase.
Trochu jsem se ve tvejch řádcích viděla. Ne, že bych se řezala, i když mě to napadlo nesčetněkrát taky, ale neměla jsem odvahu, nebo jsem na tom v životě nebyla ještě tak, abych to udělala. No takhle. Jsem na tom podobně, aspoň v některejch věcech. Rodinu mam padlou už dávno. Naši se rozvedli, řvali na sebe jak malí, nesrala jsem se do toho, protože bych ještě dostala možná do huby, když byli oba dva tak rozvášněný. Naše rodinka je k pokukání, pobili by jsme se na poli vidlema, kdyby byla možnost, takový vztahy tu teď vládnou. Se sestřenicí by jsme se servaly jak koně, kdyby jsme se náááhodou někde viděly. Nejradši bych jí profackovala, ale vzhledem k tomu, že je o nějakejch sedm let starší a je dospělá, by mi rozbila hubu tak, že by mě poslala do hrobu, čili se do toho moc nehrnu.
Nejlepší kámošku taky mám... ale taky jí neříkám všechno. Když se to vezme kolem a kolem já jí neříkám skoro nic a ona mě všechno. Nevadí mi to. Víš, hold skupina lidí, jako jsme my, si musíme zvyknout, že jsme jako černý ovce v milionovym bílým stádu bílejch. Chci tím říct, že nejsem člověk úplně normální. Jsem debil, perverzní debil. Vyžívám se v yaoi, ve vztazích kluk x kluk a živím tím svoje povídky (na píše.cz jsem se je zveřejnit neodvážila), takže to se za úplně normální taky zrovna moc považovat nedá. Kdybych to řekla kámošce, bůhví, jestli by mi neřekla - jdi ode mě dál ty prase. Jenže ono to tvoří velkou součást mě. Do toho kapela MCR a už tak máme někdy problémy spolu vyjít.
Co se týče orientace. Takhle - vztah jsem ještě neměla, fakt ne. Prostě okolo sebe nenajdu cvoka, kterej by se mnou vydržel, nebo s kterym bych byla naopak já spokojená. Všichni mi přijdou vypatlaný, ženou se za mobilama, já nevim za čim všim možnym, jenom aby byli "cool". Řekneš jim to a seš největší socka ve třídě. Proto na ně nemluvim. Co s nima? Jsou dementní. Proto tíhnu ke starším. Ke starším klukům - z toho pramení, taky se mi líbí kolikrát třicátníci, kteří jsou trochu podivní. A myslim, že nejsi jediná, kdo pochybuje o svý pravý orientaci. Nikdy jsem se nad tim nezamejšlela. Až teď, úderem novýho roku jsem začala přemejšlet, jestli by mi líp nebylo s holkou... a zjistila jsem, že mi ta myšlenka moc nevadí. Ono se to nějak vyvine. Láska si nevybírá. Bůhví, kdo mě chytne dál. Kdyby to byla holka, stejnej magor jako já, proč ne? Fakt je mi to jedno nějak, sama se v sobě nevyznám, takže...
Je fajn se vypsat, když chybí pomoc od někoho, kdo by chápal, pochopil, utěšil... ufff, takže gratulace zase tobě, jestli si došla až sem, jsem strašná vim .