Ne, nejsem mrtvá ani zavřená (wow, jako bych to sem už jednou v životě psala :D), ačkoli by tomu všechno nasvědčovalo...Poslední update 2. ledna, navíc blbý péefko, teda teda...Je mi to fakt líto. Chybíte mi, lidi. Chybí mi komunita Píše.cz taková, jaká bývala, ale pravdou je, že spousta lidí odešlo. Já skoro taky. Nebudu se vymlouvat na nedostatek času (ačkoli čas fakt nemám) na spoustu učení (jop) ani na nic jinýho. Pravdou je, že od tý doby, co jsem sem hodila opravdovej článek (čtěte spoustu hoven, kterej většinou sestával z nadávání na to, jak se mám blbě, elegie na seznam věcí, který mám v plánu, přičemž to všechno drželo pohromadě jen díky nějakýmu cáklýmu songu) se toho dost změnilo. (No, vlastně se toho změnily tuny, ale všechno to sem vypisovat by znamenalo několik hodin práce, jen v mym deníku tvoří tohle období minimálně polovinu celkovýho počtu stránek :D)
Takže jsem konečně tady, abych vám o tom vyprávěla (nebo lépeřečeno stručně informovala...)
btw. zaheslovala jsem rubriku Žiju, pokud vás mám v přátelích, měl by vám jít článek bez problémů zobrazit. Kdyby s tím byl nějakej problém, napište mi do komentářů a já s tím zkusím něco udělat :).
Blackheart se zamilovala. Oh yea.
Nejdřív aktuálně: Už devět dní jsem "čistá" (už devět dní neberu antidepresiva). Je to hrozně zvláštní, je to jako probouzet se po devítiměsíčním spánku, protože ty driáky, který mi předepsal pan cvokař byly zatraceně silný a člověk si ani neuvědomí, jak hrozně to utlumuje a otupuje. Popravdě jsem si docela často připadala jak Alenka, furt totálně mimo, takže většina lidí možná získala pocit, že jsem idiot nebo na drogách nebo idiot na drogách (no, A. si ze mě doteď dělá srandu. Myslím, že to od něj není fér, ale to, že neví, jak to se mnou je ho omlouvá...).
Poslední dobou si snažím zlepšit známky, ale občas mám dojem, že čím víc se snažím, tím horší to je :'D. Nedávno jsme si vybírali semináře, vybrala jsem si latinu a konverzace z AJ. Taky teď píšu novou povídku (nebo spíš "povídku", opsala jsem si uzávěrky všech různých literárních soutěží a dokonce už jsem něco do jedné soutěže poslala, držte mi prosím palce :)).
A jsem úplně v prdeli <3...
Jinak čekám, kdy mi někdo konečně odpoví na žádost o letní brigádu, začínám z toho bejt nervózní. Tak trochu s něčím takovým na léto počítám, jsem na tom s penězi docela bídně, hlavně díky...nečekaným výdajům -_-. Plánuju si koupit novej mobil (Nokii Lumii, nějaký dobrý recenze??? :D).
Stejně bude asi největší prdel, až si budu dělat řidičák :DD. Nedokážu si představit toho magora, kterej mě nechá jen tak vyjet na silnice, hlavně nechápu, k čemu by mi teoreticky řidičák byl, protože do školy jezdit autem neplánuju, to už radši pojedu tím hnusným smradlavým busem a jinak dělat řidiče ostatním a odvážet je z kaleb je trochu utopie, když jsem většinou vzatá nejvíc -_-. Plus nemám auto.
Jsem fakt weird. Čtu knihu o filozofii a O nemocech duše. Už pár měsíců se snažím přečíst Paní Dallowayovou od Virginie Woolfové...Ne že by to byla nuda, je to ve skutečnosti docela dobrý...Asi bude problém v tom, že současně čtu dalších x knížek. Třeba Velký Gatsby, Nikdo to tu nepřežije (biografie Jima Morrisona), Vzorové dny...Anebo pro jistotu nečtu vůbec. Jsu takový dny, kdy prostě přežívám jen v jakýmsi vegetativním stavu a akorát čekám na to, kdy se číslice na hodinách posunou na 0:00 a konečně začne novej den...
Takový to bylo naposledy v únoru. Tak silný deprese jsem snad ještě neměla, ale cvokařka mi řekla, že tahle období (začátek zimy a jara) jsou prostě těžší. No jo, ale vysvětlujte to učitelům nebo mamce. (V současnosti asi nemám zrovna ideální vztah se svou rodinou, ale nesere mě to natolik ,abych to nějaak víc rozebírala...) Takže to bylo naprosto na hovno. Ale už jsem na tom líp :).
Taky jsem začala poslouchat Fall out boy...Tak trochu. Pozoruju, že se můj hudební vkus dramaticky změnil. Poslouchám slova, text. A vzala jsem na milost zpěvačky. Hlavně Daughter a Lanu, ale tu jsem měla ráda i předtím. Arctic monkeys jsou taky boží.
No tak jo.
Jsem úplně v háji. Jsem úplně v háji a nikdy v životě jsem nebyla šťastnější.
Blackheart se zamilovala.
A pořád jsem to nepochopila. Pořád ještě jsem nepobrala, jak je doprdele možný, že mě někdo...miluje, když to nedokážu ani já sama. Když se ani já sama nedokážu mít ráda, když ani já sama se sebou občas nedokážu vydržet.
Nicméně...Je to tak. A nejděsivější na tom je, že ho s každým dalším dnem miluju víc a víc. Každej den se do něj zamilovávám znova. A je to šílený a krásný. Hrozně to utíká. Vlastně nevím, jak dlouho jsme spolu, ale bude to cca pět měsíců. WOW.
Mám milion věcí, který bych chtěla napsat, milion zážitků a pocitů a všech těch holčičích sraček, ale autocenzura mě nenechá, přece jen se mi nechce tak osobní věc rozebírat na blogu, byť v zamčený rubrice...
I am just fuckin happy. And I hope you are happy too. :)
BL
